Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů
 
Vznik: 24. 10.1945

Počet členských států: 192

Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (v červnu 2006 měla 192 členských států).

Generální tajemník: Kofi Annan (do 31. prosince 2006)  Pan Ki-mun (od roku 2007)

Sídlo: New York

 Spojené národy: organizace: Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci  Spojených národů z 1.1.1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.
Státy původně zakládaly mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních oblastech. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 pod     názvem Mezinárodní telegrafická unie, Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě unie jsou dnes specializovanými organizacemi OSN.
V roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902.
Předchůdkyní OSN byla Společnost národů - organizace koncipovaná v podobných podmínkách v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy "na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti".
V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války.
V roce 1945 se v San Francisku se sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání světa a vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích vypracovaných zástupci Číny. Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie během srpna až září 1944 v americkém Dumbarton Oaks. Chartu podepsalo 26.6.1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylona konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.
Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24.října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signitářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů
 

Charta OSN: Charta OSN je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování
OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů - od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.
Předmluva Charty OSN, tzv. preambule, vyjadřuje ideály a společné cíle všech států, jejichž vlády se spojily, aby vytvořily Organizaci spojených národů:

„MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI uchránit budoucí pokolení od metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni deklarovat znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých, odhodláni vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI pěstovat snášenlivost a navzájem žít v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů,

ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ DOSÁHLI. Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří se shromáždili ve městě San Francisco a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy.“

 

Cíle:  
  • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;
  • rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů;
  • spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod;
  • být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

    Zásady:
  • všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;
  • zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;
  • zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti;
  • vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;
  • zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí;
  • žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

     

    Oficiální jazyky:   Podle Charty OSN jsou oficiálními jazyky Organizace spojených národů angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština. Jako oficiální jazyk Valného shromáždění, Rady bezpečnosti a Ekonomické a sociální rady byla později doplněna arabština.  

  • Členské státy OSN:

  • Členský stát
    Datum přijetí
    Členský stát
    Datum přijetí
    Členský stát
    Datum přijetí
    Členský stát
    Datum přijetí
    Členský stát
    Datum přijetí
    Členský stát
    Datum přijetí
    19.11.1946
    33. Čína
    24.10.1945
    65. Írán
    24.10.1945
    97. Libye
    14.12.1955
    129. Omán
    7.10.1971
    161. Surinam
    4.12.1975
    14.12.1955
    24.10.1945
    66. Irsko
    14.12.1955
    18.9.1990
    30.9.1947
    162. Svatá Lucie
    18.9.1979
    8.10.1962
    35. Demokratická rep.Kongo
    20.9.1960
    67. Island
    19.11.1946
    99. Litva
    17.9.1991
    131. Palau
    15.12.1994
    163. Svatý Kryštof a Nevis
    23.9.1983
    28.7.1993
    36. Dominika
    18.12.1978
    14.12.1955
    17.9.1991
    132. Panama
    13.11.1945
    164. Svatý Tomáš a Princův ostrov
    16.9.1975
    5. Angola
    1.12.1976
    37. Dominikánská rep.
    24.10.1945
    69. Izrael
    11.5.1949
    24.10.1945
    133. Papua-Nová Guinea
    10.10.1975
    165. Svatý Vincenc a Grenadiny
    16.9.1980
    6. Antigua a Barbuda
    11.11.1981
    38. Džibutsko
    20.9.1977
    18.9.1962
    14.12.1955
    134. Paraguay
    24.10.1945
    166. Svazijsko
    24.9.1968
    24.10.1945
    39. Egypt
    24.10.1945
    18.12.1956
    103. Madagaskar
    20.9.1960
    135. Peru
    31.10.1945
    167. Sýrie
    24.10.1945
    8. Arménie
    2.3.1992
    40. Ekvádor
    21.12.1945
    72. Jemen
    30.9.1947
    17.9.1957
    136. Polsko
    24.10.1945
    168. Šalomounovy ostrovy
    19.9.1978
    1.11.1945
    41. Eritrea
    28.5.1993
    73. JAR
    7.11.1945
    105. Malawi
    1.12.1964
    14.12.1955
    14.12.1955
    10. Ázerbájdžán
    2.3.1992
    17.9.1991
    74. Jordánsko
    14.12.1955
    106. Maledivy
    21.9.1965
    14.12.1955
    19.11.1946
    11. Bahamy
    18.9.1973
    13.11.1945
    14.12.1955
    107. Mali
    28.9.1960
    139. Rovníková Guinea
    12.11.1968
    10.9.2002
    12. Bahrajn
    21.9.1971
    44. Federativní státy Mikronésie
    17.9.1991
    76. Kamerun
    20.9.1960
    108. Malta
    1.12.1964
    14.12.1955
    172. Tádžikistán
    2.3.1992
    17.9.1974
    45. Fidži
    13.10.1970
    77. Kanada
    9.11.1945
    109. Maroko
    12.11.1956
    24.10.1945
    173. Tanzanie
    14.12.1961
    14. Barbados
    9.12.1966
    24.10.1945
    78. Kapverdy
    16.9.1975
    110. Marshallovy ostrovy
    17.9.1991
    142. Rwanda
    18.9.1962
    174. Thajsko
    16.12.1946
    15. Bělorusko
    24.10.1945
    14.12.1955
    79. Katar
    21.9.1971
    111. Mauritánie
    27.10.1961
    143. Řecko
    25.10.1945
    175. Togo
    20.9.1960
    27.12.1945
    24.10.1945
    2.3.1992
    24.4.1968
    24.10.1945
    176. Tonga
    14.9.1999
    17. Belize
    25.9.1981
    49. Gabon
    20.9.1960
    81. Keňa
    16.12.1963
    113. Mexiko
    7.11.1945
    145. Samoa
    15.12.1976
    177. Trinidad a Tobago
    18.9.1962
    18. Benin
    20.9.1960
    50. Gambie
    21.9.1965
    82. Kiribati
    14.9.1999
    114. Moldavsko
    2.3.1992
    2.3.1992
    178. Tunisko
    12.11.1956
    19. Bhútán
    21.9.1971
    51. Ghana
    8.3.1957
    83. Kolumbie
    5.11.1945
    115. Monako
    28.5.1993
    24.10.1945
    179. Turecko
    24.10.1945
    14.11.1945
    52. Grenada
    17.9.1974
    84. Komory
    12.11.1975
    27.10.1961
    148. Senegal
    28.9.1960
    180. Turkmenistán
    2.3.1992
    22.5.1992
    53. Gruzie
    31.7.1992
    85. Kongo
    20.9.1960
    117. Mosambik
    16.9.1975
    149. Seychely
    21.9.1976
     
    181. Tuvalu
    5.9.2000
    22. Botswana
    17.10.1966
    54. Guatemala
    21.11.1945
    86. Korejská lid. dem. rep.
    17.9.1991
    118. Barma
    19.4.1948
    150. Sierra Leone
    27.9.1961
     
    182. Uganda
    25.10.1962
    24.10.1945
    55. Guinea
    12.12.1958
    87. Korejská rep.
    17.9.1991
    119. Namibie
    23.4.1990
    21.9.1965
     
    24.10.1945
    24. Brunej
    21.9.1984
    56. Guinea-Bissau
    17.9.1974
    88. Kostarika
    2.11.1945
    120. Nauru
    14.9.1999
    19.1.1993
     
    184. Uruguay
    18.12.1945
    14.12.1955
    57. Guyana
    20.9.1966
    89. Kuba
    24.10.1945
    18.9.1973
    22.5.1992
     
    185. Uzbekistán
    2.3.1992
    26. Burkina
    20.9.1960
    58. Haiti
    24.10.1945
    90. Kuvajt
    14.5.1963
    122. Nepál
    14.12.1955
    20.9.1960
    186. Vanuatu
    15.9.1981
    27. Burundi
    18.9.1962
    59. Honduras
    17.12.1945
    91. Kypr
    20.9.1960
    123. Niger
    20.9.1960
    155. Spojené arabské emiráty
    9.12.1971
    24.10.1945
    28. Bývalá jugoslávská rep. Makedonie
    8.4.1993
    60. Chile
    24.10.1945
    92. Kyrgyzstán
    2.3.1992
    124. Nigérie
    7.10.1960
     
    156. USA
    24.10.1945
     
    15.11.1945
    29. Côte d'Ivoire
    20.9.1960
    22.5.1992
    93. Laos
    14.12.1955
    24.10.1945
    157. Srbsko
    1.11.2000
     
    189. Vietnam
    20.9.1977
    30. Čad
    20.9.1960
    62. Indie
    30.10.1945
    94. Lesotho
    17.10.1966
    10.12.1945
     
    158. Srí Lanka
    14.12.1955
    190. Východní Timor
    27. 9. 2002
    31. Černá Hora
    28.6.2006
    63. Indonésie
    28.9.1950
    24.10.1945
    127. Norsko
    27.11.1945
    159. Středoafrická rep.
    20.9.1960
    191. Zambie
    1.12.1964
    19.1.1993
    64. Irák
    21.12.1945
    2.11.1945
    24.10.1945
    160. Súdán
    12.11.1956
    25.8.1980

      

    MÍR A BEZPEČNOST:
    Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti je jedním z hlavních úkolů Organizace spojených národů. OSN od svého vzniku již mnohokrát pomohla zabránit tomu, aby spory přerostly ve válečné konflikty, a přesvědčila znepřátelené strany, aby daly přednost jednacímu stolu před zbraněmi. Pokud již ozbrojený konflikt propukl, byla na místě, aby pomohla sjednat příměří a mír. Za šest desetiletí existence bylo s podporou OSN ukončeno množství konfliktů a válek, často prostřednictvím rozhodnutí Rady bezpečnosti, základního orgánu OSN pro otázky mezinárodního míru a bezpečnosti.
    V průběhu 90. let minulého století, po skončení studené války, vznikla v oblasti globální bezpečnosti zcela nová situace: války mezi státy ustoupily a většina konfliktů vznikala uvnitř států. Počátkem 21. století se pak objevily nové globální hrozby. Útoky na Spojené státy z 11. září 2001 se staly zřetelnou demonstrací nástupu mezinárodního terorismu a následující události jen zvýšily obavy z šíření jaderných a dalších nekonvenčních zbraní.
     Systém OSN okamžitě mobilizoval jednotlivé organizace, aby v příslušných oblastech své působnosti proti terorismu vystoupily. Rada bezpečnosti přijala 28. září 2001 v souladu s příslušnými články Charty OSN rezoluci proti financování terorismu, proti vytváření fondů za účelem podpory terorismu a požadující okamžité zmrazení mezinárodních finančních prostředků teroristických skupin. Zároveň zřídila protiteroristický výbor, který má na plnění rezoluce dohlížet.
     
    Také OSN přizpůsobila a posílila své tradiční nástroje činnosti. Do mírových operací zapojila ve větší míře regionální organizace a větší pozornost věnuje obnově míru po skončení konfliktu. Občanské války nastolily složité otázky, jako například schopnost reakce mezinárodního společenství nebo problematiku ochrany civilního obyvatelstva.
     
    V reakci na vnitrostátní konflikty iniciovala Rada bezpečnosti komplexní mírové operace. V Salvadoru, Guatemale, Kambodži či v Mosambiku sehrála OSN klíčovou roli při ukončení konfliktu a následném národním usmíření.
     
    Jiné konflikty, například v Somálsku, Rwandě nebo v bývalé Jugoslávii, které se vyznačovaly etnickými spory a násilí, postavily mírovou činnost OSN do zcela nové situace. Rada bezpečnosti pak v letech 1995 až 1997 v důsledku problémů vyplývajících z těchto konfliktů neustavila žádnou novou mírovou operaci. Na konci 90. let se ale úloha OSN znovu ukázala jako velmi potřebná. Pokračující krize v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, ve Východním Timoru, v Kosovu a v Sierra Leone vedly k ustavení pěti nových mírových operací OSN.
     
    V roce 2000 byla dále ustavena Mise OSN v Etiopii a Eritrey (UNMEE) a Podpůrná mise OSN na Východním Timoru (UNMISET). V roce 2002 a v roce následujícím byla ustavena Mise OSN v Libérii (UNMIL) .
     
    Zkušenosti z posledních let přiměly OSN, aby se zaměřila především na budování míru, tedy na podporu struktur, které posilují mír. Ukázalo se, že trvalého míru je možné dosáhnout jedině podporou ekonomického rozvoje, sociální spravedlnosti, respektu vůči lidským právům, dobrých způsobů správy a vládnutí a podporou demokracie. Žádná jiná instituce nemá tolik zkušeností z oblasti multilaterálních vztahů, potřebnou kompetenci, koordinační schopnosti a netěší se takové nestrannosti jako OSN. Kromě Východního Timoru a Kosova, kde probíhala činnost na podporu budování míru v rámci širších misí, zřídila OSN podpůrné úřady pro udržování míru ve Středoafrické republice, Guiney-Bissau, v Libérii a Tádžikistánu.
     
    V procesu posilování míru a bezpečnosti zastává důležitou úlohu nejen Rada bezpečnosti, ale také Valné shromáždění a generální tajemník. OSN se angažuje v oblasti prevence konfliktů, obnovy míru, udržování, vynucování a budování míru. Tyto činnosti se musí překrývat nebo probíhat současně, jinak jsou neúčinné.
     
    LIDSKÁ PRÁVA:
     Mezi nejdůležitější úspěchy Organizace spojených národů patří vytvoření uceleného souboru právních norem na ochranu lidských práv. Tento univerzální a mezinárodně uznávaný kodex mohou přijmout všechny národy a každý člověk se na něj může odvolávat. OSN definovala širokou škálu mezinárodně přijímaných práv, včetně práv ekonomických, sociálních a kulturních, občanských a politických, a zároveň vytvořila mechanismy zajišťující ochranu těchto práv a podporující vlády při jejich naplňování.
     
    Základem souboru je Charta OSN a Všeobecná deklarace lidských práv, které přijalo Valné shromáždění v letech 1945 a 1948. V průběhu let byly tyto dokumenty rozšiřovány, takže dnes obsahují i ochranu žen, dětí, tělesně či duševně postižených, ochranu menšin, migrujících pracovníků a dalších ohrožených skupin. Tyto skupiny mají v současné době práva, která je chrání před nejrůznějšími formami diskriminace, jež byly po léta v mnoha společnostech považovány za běžné.
     
    Práva byla rozšiřována díky přelomovým rozhodnutím Valného shromáždění, postupně byla prosazena jejich všeobecná platnost, nedělitelnost a soulad s rozvojem a demokratizací. Světová veřejnost byla prostřednictvím vzdělávacích kampaní vytrvale informována o svých nezcizitelných právech, školicí programy a technická pomoc OSN umožnily celé řadě států zlepšit soudní a trestní systémy. Systém monitorování dodržování lidských práv si získal značnou podporu a respekt ze strany členských států.
     
    Vysoký komisař OSN pro lidská práva podporuje a koordinuje činnost OSN na ochranu a dodržování lidských práv po celém světě. Generální tajemník učinil z otázky lidských práv ústřední téma, které má spojovat práci organizace v klíčových oblastech míru a bezpečnosti, rozvoje, humanitární pomoci, ekonomické a sociální problematice. Téměř všechny orgány a specializované agentury OSN se dnes do určité míry podílí na ochraně lidských práv.
     
    HUMANITÁRNÍ OTÁZKY:
    Organizace spojených národů poprvé koordinovala humanitární operace ve zdevastované Evropě po druhé světové válce, během níž bylo vysídleno obrovské množství lidí. Od té doby OSN pomáhá ve všech případech, kdy následky přírodních nebo člověkem zaviněných neštěstí přesahují schopnost zasažených států účinně reagovat. V současné době je tak OSN hlavním poskytovatelem nouzové i dlouhodobé pomoci, je katalyzátorem činnosti vlád a humanitárních organizací a hájí zájmy postižených lidí.
     
    Každý rok jsou lidé nuceni opustit své domovy v důsledku různých konfliktů a přírodních pohrom. Jen v roce 2002 měly přírodní katastrofy na svědomí vysídlení 5,8 milionu lidí a 14,8 milionu nových uprchlíků. V roce 2003 zapříčinily smrt zhruba padesáti tisíc lidí a způsobily škody přesahující 60 miliard dolarů. Podle UNDP mají 94 procent přírodních pohrom na svědomí cyklony, záplavy, zemětřesení a sucha. Nezanedbatelnou roli sehrály rovněž vlny horka a lesní požáry. Podle zprávy UNDP z února 20041 pochází naprostá většina obětí (98,2 procenta) z rozvojových zemí. To jasně dokazuje, jak chudoba, populační tlaky a poškozování životního prostředí prohlubují utrpení lidí a rozsah škod.
     
    Tváří v tvář obnoveným konfliktům a rostoucímu počtu obětí i finančních škod rozvíjí OSN dva základní přístupy. Na jedné straně se snaží poskytnout obětem okamžitou pomoc, a to především prostřednictvím operačních orgánů, na straně druhé usiluje o zlepšení preventivních strategií, které by umožnily těmto krizím předcházet.
     
    Co nejdříve po katastrofě se OSN a její agentury snaží do oblasti dopravit humanitární pomoc. Jen za rok 2002 vypsal Úřad pro koordinaci humanitární pomoci 24 meziresortních sbírek, jejichž prostřednictvím se podařilo získat více než 4,2 miliardy dolarů, jež pomohly 35 milionům lidí v osmnácti zemích a oblastech světa. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky ročně poskytuje pomoc více než dvaceti milionům lidí. Světový potravinový program OSN každý rok zajistí výživu pro 110 milionů lidí.
     
    Cílem prevence katastrof je minimalizace zranitelnosti jednotlivých společenství a řešení příčin katastrof souvisejících s lidskou činností. Agentury OSN kladou velký důraz na zavedení systémů včasného varování, jakožto prostředku krátkodobé prevence. Organizace OSN pro výživu a zemědělství monitoruje hrozící hladomory, Světová meteorologická organizace vypracovává předpovědi výskytu tropických cyklonů a monitoruje nebezpečí sucha, Rozvojový program OSN pomáhá ohroženým zemím vypracovat krizové plány a další opatření zvyšující míru jejich připravenosti.
     
    Prevence konfliktů zahrnuje strategie jako preventivní diplomacie, preventivní odzbrojení a prosazování lidských práv. Dlouhodobé preventivní strategie řeší hlubší příčiny konfliktů. Zaměřují se na posílení bezpečnosti, hospodářského růstu, dobrého vládnutí a respektování lidských práv. Tyto metody jsou i nadále nejefektivnější ochranou před různými katastrofami, jak přírodními, tak zaviněnými lidmi.
     
     
    MEZINÁRODNÍ PRÁVO:
     
    Charta výslovně vyzývá OSN, aby pomohla při urovnávání mezinárodních sporů mírovými prostředky, včetně rozhodčího a soudního řízení (článek 33) a aby se zasazovala o rozvoj mezinárodního práva a jeho kodifikaci (článek 13). V průběhu uplynulých let OSN iniciovala přes 500 mnohostranných dohod, které se týkají širokého spektra společných zájmů více států a které jsou pro státy, jež je ratifikují, právně závazné.

    Mezi významné úspěchy OSN patří vytvoření mezinárodního právního řádu sestávajícího se z úmluv, smluv a standardů, které hrají klíčovou roli při podpoře světového míru a bezpečnosti i hospodářského a sociálního rozvoje. Mnohé ze smluv uzavřených z iniciativy OSN představují základ pro úpravu vztahů mezi státy. Přestože práce OSN v této oblasti denně ovlivňuje životy lidí na celém světě, není vždy náležitě doceňována.

    V mnoha oblastech, které postupně nabývaly mezinárodních rozměrů, byla právní činnost OSN průkopnická. Mimo jiné stála v čele snah o zavedení právního rámce v oblastech, jako jsou ochrana životního prostředí, regulace pohybu migrujících pracovních sil, boj proti obchodu s drogami a potírání terorismu. Tato činnost pokračuje i nadále a mimo to získala organizace postupně ústřední roli v širším spektru témat, například v otázce lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

    EKONOMICKÝ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ:

    Organizace spojených národů je nejvíce spojována s otázkami míru a bezpečnosti, ve skutečnosti ale proudí valná většina zdrojů OSN na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Tento závazek je také zakotven v Chartě OSN. Solidní životní úroveň všech lidí je ostatně základním předpokladem trvalého míru a bezpečnosti. Činnost OSN na podporu rozvoje má zásadní vliv na život milionů lidí na celém světě.

    Mnoho hospodářských a sociálních změn, které se odehrály v posledních 50 letech, bylo výrazně ovlivněno činností OSN. Světová organizace definuje priority a cíle mezinárodní spolupráce v zájmu rozvoje a vytváření příznivého ekonomického prostředí.

    Série Mezinárodních dekád OSN pro rozvoj, vyhlašovaných postupně od začátku 60. let, vedla ke stanovení různých cílů a vyzdvihování různých problémů v oblasti rozvoje, jejich smysl však zůstával shodný: mezinárodní společenství musí dospět ke snížení rozdílů mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi.

    Od 90. let minulého století uspořádala OSN řadu mezinárodních konferencí, které se staly základnou pro formulování a prosazování klíčových cílů rozvoje. Z nich vzešla potřeba zahrnout do rozvojových programů i otázky postavení žen, lidská práva, trvale udržitelný rozvoj či ochranu životního prostředí. Nyní je pozornost upřena na uplatňování závazků z těchto konferencí.

    Na Summitu tisíciletí v roce 2000 přijaly členské země tzv. Rozvojové cíle tisíciletí, rozsáhlý plán, v jehož rámci byly stanoveny dílčí cíle, jejichž dosažitelnost je měřitelná. Cíle jsou specificky zaměřeny na tyto oblasti: vymýcení extrémní chudoby a hladu, dosažení základního všeobecného vzdělání pro všechny, podpora rovnosti pohlaví a zlepšení postavení žen, snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdravotní péče o matky, potírání AIDS, malárie a jiných infekčních nemocí, dosažení trvale udržitelného rozvoje a vytvoření globálního partnerství pro rozvoj.

    Mezinárodní diskuse o hospodářských a sociálních otázkách jasně ukazují, že bohaté i chudé země sdílejí zájem na řešení problémů přesahujících hranice jednotlivých států. Otázka postavení uprchlíků, organizovaný zločin, AIDS nebo pašování drog jsou považovány za globální problémy, které vyžadují koordinovaný postup. Dlouhodobá chudoba a nezaměstnanost v jednom regionu má rychlý dopad i v jiných oblastech. Podobně se projevují i důsledky ekonomické globalizace: finanční nestabilita v jedné zemi se téměř okamžitě projeví na trzích mnoha jiných zemí.

    Mezi státy rovněž sílí shoda v tom, že demokracie, lidská práva, přímá účast na rozhodování a lepší postavení žen podporují hospodářský a sociální rozvoj.

     

     

    RADA BEZPEČNOSTI OSN:

     

    Rada bezpečnosti je bezesporu nejmocnějším orgánem OSN. Zatímco usnesení ostatních orgánů jsou ve vztahu k členským státům OSN pouze doporučující, rezoluce  Rady bezpečností jsou závazné a Rada může jejich splnění vynucovat i silou.
  • Tento orgán zasedá stále a do jeho kompetence patří :
    • zachování míru ve světě
    • řešení sporů
    • úprava zbrojení
    • používání sankcí vůči narušiteli
    • podnikání vojenských akcí proti agresoru
    • navrhuje kandidáta na generálního tajemníka
    • spolu s valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního dvoru
    • předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždení
    Bezpečnostní rada jako jediný orgán může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru.
  • Stálí členové
    Pět stálých členů představovalo vítězné velmoci po II. světové válce. Byly to:
    • Tchaj-wan Čínská republika
    • Francie Francie
    • SSSR Sovětský svaz
    • USA USA
    • Velká Británie Velká Británie
    Čína byla reprezentována Čínskou republikou na ostrově Tchaj-wan. Od roku 1971 je Čína v OSN a tedy i v Radě bezpečnosti zastoupena pevninskou Čínskou lidovou repulikou.
    Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zaujalo post stálého člena Rady bezpečnosti Rusko.
    Aktuálními stálými členy Rady bezpečnosti jsou:
    • Čína Čínská lidová republika
    • Francie Francie
    • Rusko Rusko
    • USA USA
    • Velká Británie Velká Británie
    Nejvýznamnější zvláštní pravomocí stálých členů RB OSN je neomezené právo veta, kdy kterýkoliv z nich může zablokovat jakékoliv rozhodnutí RB OSN. Toto veto nelze žádným způsobem obejít.
     
  • Nestálí členové
    Nestálé členy Rady bezpečnosti volí Valné shromáždění na svém každoročním podzimním zasedání a zvolení členové nastupují do rady k 1. lednu nadcházejícího roku. Jsou stanoveny regionální skupiny zemí, které navrhují ze svého středu jednu nebo několik kandidátských zemí. Afrika vysílá do Rady bezpečnosti tři nestálé členy, Asie, Latinská Amerika a západní Evropa po dvou nestálých členech a východní Evropa (kam spadá ČR) jednoho zástupce. Jedním ze zástupců musí být arabská země spadající střídavě pod Afriku nebo Asii. Žádná země nemůže být zvolena do Rady bezpečnosti dvakrát bezprostředně po sobě, vždy musí následovat alespoň jednoletá přestávka.
    Aktuálními (2007) nestálými členy Rady bezpečnosti jsou:
    1. Belgie Belgie (Západní Evropa)
    2. Ghana Ghana (Afrika)
    3. Indonésie Indonésie (Asie)
    4. Itálie Itálie (Západní Evropa)
    5. Jihoafrická republika Jihoafrická republika (Afrika)
    6. Katar Katar (Asie, arabská země)
    7. Kongo Konžská republika (Afrika)
    8. Panama Panama (Latinská Amerika a Karibik)
    9. Peru Peru (Latinská Amerika a Karibik)
    10. Slovensko Slovensko (Východní Evropa)
    Zástupci všech členských zemí Rady bezpečnosti musejí být stále přítomni v newyorském sídle OSN, aby se rada mohla v případě potřeby kdykoliv sejít ke svému zasedání. Předsednictví v radě se střídá po měsíci, podle abecedního pořádku anglických názvů zemí.
     
    EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ RADA
    Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince roku, který je uveden v závorce za jménem příslušné země.
    V roce 2004 je složení ECOSOC následující:

    • Arménie Arménie (2006)
    • Austrálie Austrálie (2004)
    • Ázerbájdžán Ázerbájdžán (2005)
    • Bangladéš Bangladéš (2006)
    • Belgie Belgie (2006)
    • Belize Belize (2006)
    • Benin Benin (2005)
    • Bhútán Bhútán (2004)
    • Burundi Burundi (2004)
    • Chile Chile (2004)
    • Čína Čína (2004)
    • Ekvádor Ekvádor (2005)
    • Finsko Finsko (2004)
    • Francie Francie (2005)
    • Ghana Ghana (2004)
    • Guatemala Guatemala (2004)
    • Indie Indie (2004)
    • Indonésie Indonésie (2006)
    • Irsko Irsko (2005)
    • Itálie Itálie (2006)
    • Jamajka Jamajka (2005)
    • Japonsko Japonsko (2005)
    • Kanada Kanada (2006)
    • Katar Katar (2004)
    • Keňa Keňa (2005)
    • Kolumbie Kolumbie (2006)
    • Demokratická republika Kongo Kongo (2005)
    • Jižní Korea Korejská republika (2006)
    • Kuba Kuba (2005)
    • Libye Libye (2004)
    • Maďarsko Maďarsko (2004)
    • Malajsie Malajsie (2005)
    • Mauricius Mauricius (2006)
    • Mosambik Mozambik (2005)
    • Namibie Namibie (2006)
    • Německo Německo (2005)
    • Nigérie Nigérie (2006)
    • Nikaragua Nikaragua (2005)
    • Panama Panama (2006)
    • Polsko Polsko (2006)
    • Řecko Řecko (2005)
    • Rusko Ruská federace (2004)
    • Salvador Salvador (2004)
    • Saúdská Arábie Saudská Arábie (2005)
    • Senegal Senegal (2005)
    • Tanzanie Spojená republika Tanzanie (2006)
    • Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty (2006)
    • USA Spojené státy americké (2006)
    • Švédsko Švédsko (2004)
    • Tunisko Tunisko (2006)
    • Turecko Turecko (2005)
    • Ukrajina Ukrajina (2004)
    • Spojené království Velká Británie (2004)
    • Zimbabwe Zimbabwe (2004)

  • PORUČENSKÁ RADA

  • Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, VS nebo RB.

    MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR

    Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9 leté období, které končí dne 5. února roku, který je uveden v závorce za jmény soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projedávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost. Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k listopadu 2006): Awn Shawkat Al-Khasawneh, Jordánsko (2009); Ronny Abraham, Francie (2009); Gonzalo Parra-Aranguren, Venezuela (2009); Raymond Ranjeva, Madagaskar (2009); Rosalyn Higgins, Velká Británie (2009); Shi Jiuyong, Čína (2012); Abdul G. Koroma, Sierra Leone (2012); Hisashi Owada, Japonsko (2012); Bruno Simma, Německo (2012); Peter Tomka, Slovensko (2012); Kenneth Keith, Nový Zéland (2015); Bernardo Sepúlveda Amor, Mexiko (2015); Thomas Buergenthal, USA (2015); Mohamed Bennouna, Maroko (2015) a Leonid Skotnikov, Rusko (2015).

    Předsedou Mezinárodního soudního dvora byla zvolena soudkyně Rosalyn Higgins (Velká Británie) a místopředsedou soudce Awn Shawkat Al-Khasawneh (Jordánsko).

     

    ODBORNÉ ORGANIZACE OSN

  • Mezinárodní organizace práce -ILO
  • Mezinárodní organizace pro civilní letectví - ICAO
  • Organizace pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO
  • Organizace pro výživu a zemědělství - FAO
  • Světová meteorologická organizace - WMO
  • Světová zdravotnická organizace - WHO
  • Mezinárodní měnový fond - IMF (v češtině MMF)
  • Mezinárodní agentura pro atomovou energii - IAEA
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka) - IBRD
  • Mezinárodní sdružení pro rozvoj - IDA
  • Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství - IFAD
  • Mezinárodní finanční korporace - IFC
  • Mezinárodní výzkumný a vzdělávací ústav pro podporu žen - INSTRAW
  • Mezinárodní telekomunikační unie - ITU
  • Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat) - UNCHS
  • Konference OSN o obchodu a rozvoji - UNCTAD
  • Skupina vojenských pozorovatelů OSN pro dodržování dohody o odpoutání vojsk - UNDOF
  • Program OSN pro rozvoj - UNDP
  • Program OSN pro životní prostřední - UNEP
  • Ozbrojené síly OSN na Kypru - UNFICYP
  • Fond OSN pro populační činnost - UNFPA
  • Mezinárodní správa Kosova - UNMIK
  • Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu - UNGOMAP
  • Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR
  • Dětský fond OSN - UNICEF
  • Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj - UNIDO
  • Dočasné ozbrojené síly OSN v Libanonu - UNIFIL
  • Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro Írán a Irák - UNIIMOG
  • Institut OSN pro výcvik a výzkum - UNITAR
  • Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu - UNMOGIP
  • Pozorovatelská skupina OSN ve Střední Americe - UNOGCA
  • Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu - UNOGIL
  • Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě - UNOMUR
  • Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii - UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR
  • Agentura OSN pro pomoc a zaměstnanost palestinských uprchlíků na Blízkém východě - UNRWA
  • Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří v Palestině - UNTSO
  • Univerzita OSN - UNU
  • Světová poštovní unie - UPU
  • Rada pro světovou výživu - WFC
  • Rozvojový fond OSN pro ženy - UNIFEM
  • Světový potravinový program - WFP
  • Světová organizace duševního vlastnictví - WIPO

    ______________________________________________________________________________________________________________________________________

  •                                    Všeobecná deklarace lidských práv: vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf (128 KB)
                                           Úmluva o právech dítěte: umluva-o-pravech-ditete.pdf (143 KB)
                                           Deklarace práv dítěte: deklarace-prav-ditete.pdf (72 KB)
                                           Deklarace o právu na rozvoj: deklarace-o-pravu-na-rozvoj.pdf (79 KB)
                                           Deklarace o pokroku a rozvoji v sociálni oblasti: deklarace-o-pokroku-a-rozvoji-v-socialni-oblasti.pdf (108 KB)
                                          Úmluva o odstranění všech forem diskriminace zen: umluva-o-odstraneni-vsech-forem-diskriminace-zen.pdf (112 KB)
                                          Mezinárodní pakt o hosp., soc. a kultur. právech: mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-a-kulturnich-pravech.pdf (102 KB)
                                          Úmluva o právním postavení uprchlíků: uprchlici.pdf (162 KB)
                                          Mezinárodní pakt o občanských a politických právech: mezinar.pakt-obc.a.polit.prava.pdf (130 KB)
                                          Prohlášení teheránské konference ze 13. května 1968: teheranska-konf.-1968.pdf (101 KB)
                                          Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání: umluva-proti-muceni.pdf (117 KB)
                                          Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání apartheidu: umluva-apartheid.pdf (85 KB)
                                          Mezinárodní úmluva proti apartheidu ve sportu: umluva-apartheid.pdf (85 KB)
                                          Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia: umluva-genocida.pdf (75 KB)
                                          Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace: umluva-ras.diskriminace.pdf (112 KB)
                                          Fakta a čísla OSN: fakta-osn-2005-web.pdf (4734 KB)
     




     

  •  

     

  • TOPlist
    Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek